..Nohama vZhůru..

9.6. Auckland - Docestovačka o trochu dřív + Help Exchange

Příspěvek přichází o trochu dřív, poněvadž se nám zase rozbilo auto a my se tudíž bohužel museli rozhodnout nedocestovat úplný sever Severního ostrova. Je to škoda, protože to je možná nejhezčí část Severáku, ale co se dá dělat, další opravu bychom si dovolit nemohli. Z knihovny v Thames jsme se vydali na Coromandel poloostrov, všemi tolik opěvovaný. My si bohužel opět vybrali smolíka v podobě špatného počasí, navíc nás štval fakt, že nikde nebylo možný najít místo na přespání v autě zadara. Zkrátili jsme tudíž náš rychloprůjezd poloostrovem na dva dny. Navíc teda nevím, co to jako je, ale od doby, kdy na Zelí brázdíme Roťákem všemi silničkami a serpentýnami, přičemž to s oběma pekelně hází ze strany na stranu, dělá se mi jako spolujezdci dooost blbě a tudíž si to taky trochu míň
užívám, jakmile dojde na zatáčky. Hm, to se ukázalo býti poněkud háčkem obzvláště v této oblasti. Silnice šplhala do kopce jen proto, aby se mohla kroutit zase pěkně zpátky do údolí, bohužel ani těch výhledů první den moc nebylo kvůli dešti. Musíme ale uznat, že je to velmi řídce osídlená oblast honosící se krásnou přírodou a spoustou zvířat divokých i domestikovaných, jako např. malých divokých prasátek, které spolu s pávy – zajímavá kombinace viz foto - chová jakýsi Stuart uprostřed džungle, a které se seběhli kolem našeho auta, když jsme projížděli kolem; všudypřítomné ovce a krávy, praštěnýchocholatý slepičky, pukeka, ježek, pravý nefalšovaný husy a pak modrej pták, kterého nemožné je vyfotit, pracovně jsme ho nazvali „rybák“, protože Wajťák nám ho na jablkách ukazoval a pojmenoval ho Fisherman, připomíná cca 5x většího ledňáčka s 2x delším zobákem, obyčejně sedí na každým poleni nebo vyčuhující větvi a šmejdí pohledem...když si ovšem připravím foťák, uletí, zmetek.

Pláž Hot Water Beach je záhada, které Martin ne a ne uvěřit. Na rozloze cca 20m² se totiž objevují horké prameny, které (nejen)za odlivu pronikají do povrchového písku z hloubky asi 2km, v níž má voda cca 260°C. Než ale dorazí k povrchu, ochladí se na teplotu 65°C a míň. Za každého odlivu tu narazíte na davy lidí kopající si své vlastní bazénky a hovící si v nich až do chvíle, kdy jim je nemilosrdný příliv zase srovná se zemí a vyžene je pryč. Je to docela sranda, samozřejmě i na tom se dají těžit prachy – ve všech podnicích okolo si lze zapůjčit lopaty za 5$ a vratnou zálohu 20$! Děsný, no, my byli
samozřejmě škrti a přichomejtli jsme se tam k bazénku už vykopanýmu od někoho, kdo už se dostatečně ohřál a pak jsme si vypůjčili kýbl od 2 sympatických Havajanců, se kterými jsme se o bazének dělili. Martin nakonec teda, nechtíc, uvěřil a nerad se zbavil přesvědčení o tom, že jde jen o dobře promyšlený reklamní trik, kterým zdejší obyvatelé lákají turisty do svých ubytoven... Odpoledne jsme došli ke Cathedral Cove obklopený krásnými plážemi, třeba Hahei Beach. Po cestě ke Broken Hills tunelům se vycvaknem s Twin Kauri velikány a pak málem zabloudíme na treku skrz zlatokopecké tunely Broken Hills.

Přejezd přes Auckland zvládneme až na pár orientačních kiksů v pohodě. Ovšem při hledání spacího fleku ne a ne být úspěšní. Dorazíme až do DOC kempu Uretiti Beach za dost peněz s recepcí a studenou sprchou, kterou při teplotě téměř na nule večer dáme, brrr, ať žije otužování se!!! Ráno se projdeme po rozlehlé pláži, potkáme v kempu Němku z trajektu! Sedneme do auta a ...- zvuk, který se vyline ze startéru, nám způsobí tuhnutí krve v žilách. Zkoušíme kabely, prohlížíme motor, ale bez jedinýho šroubováčku nezmůžem ani ťuk. Paní recepční s manželem se nám snaží pomoct, ale marně, rozumí tomu oba asi tak jako my, takže se nedá nic dělat, musíme zavolat odtahovku, za což jsme platili pojištění v Christchurch Car Marketu v září a jsme tudíž celkem v klidu. AA
24-Roadservis by měl krýt odtah do nejbližší autodílny, avšak ouha, to bychom nemohli být my, aby šlo všechno v pohodě Blbci jsme si totiž zaplatili za službu, které se nám nikdy nedostalo, protože mi milá „Áčka“ do telefonu oznámila, že nás nemají v záznamech a že tudíž nás nemohou odtáhnout, protože nemají záruku, že jsme to platili!!! Takže oba papíry se smlouvami o pojištění a o servisu, za který jsme dali 300$, můžeme použít na záchodě, protože milý pan prodejce aut a pojištění z Christchurch nás pěkně natáhnul a my si celou dobu s klidným svědomím brázdíme Zélandem, aniž bychom o tom měli tušení! Představa, že někomu způsobíme škodu a musíme to
platit ze svého, nám málem způsobila infarkt! Strávíme den voláním Car Marketu Christchurch, ovšem jediný, čeho se nám dostane je záznamník, toť vše. Zúčastněná paní recepční se cítí skoro provinile, když jí celou situaci vysvětlíme a je jí natolik trapně za Kiváky, že nám na zítra nabídne odtah vlastním teréňákem. Uff, aspoň za tohle platit nebudem. V servisu se v tom pohrabou a za 61 min práce, kdy jde o špinavej startér, si naúčtujou 100,50$ - zloději jedni! Ale jsme rádi, že to dopadlo takhle. Nicméně kvůli tomu se rozhodnem necestovat dál na Cape Reingu. Dojedem do Whangarei, kde jenom lítáme po úřadech, potřebujeme vyřešit pár věcí týkajících se daní,
podvodu od Car Marketu a pak ještě jednoho od sadu v Cromwellu, atd. Prolezeme si Bonical Garden Margie Maddren Fernery+Observatory, kde jsou shromážděna všechna kapradí vyskytující se na Novém Zélandu, a pak se projdeme přes Whangarei vodopády ke Kauri parku. Cesty jsou v něm postaveny tak, že se člověk ocitne až u prvních větví vysokých kauri ve výšce cca 16m. Na cestě zpět do Aucklandu uhneme trochu na západ a projedeme se po rozlehlé písečné pláži Baylys Beach, večer se v autě podíváme na Byl jednou jeden král a Tři oříšky pro Popelku. Potřebujeme trochu pozvednout náladu něčím českým, protože nás v posledních dnech Kiváci docela štvali (= velmi slabé slovo).
Ve vesnici Reweti nelze přehlídnout spoustu aut parkujících za cedulí „market“, konečně, proč ne, podíváme se, jak to tu aspoň chodí. Spousty lidí s pouťovými kytičkami, vůně grilovaného masa, prostě lákavá oddechovka...Fakt, že nešlo o market, nám dojde po té, když se nás nějaká paní v černém zeptá, „Who is this tall guy? What was your relationship?“-jedná se totiž o veliký pohřeb nějakého zazobaného Maora, lidí je tu jak o pouti, hromada se jich sdružuje na kopečku u kostelíka a my radši mizíme, než bychom museli někomu projevovat upřímnou soustrast... Zajímavý je, že po mně vůbec
nepátrali! Asi pro můj Maorský vzhled. Pak už jen míříme směr Auckland – Mangare East, kde máme domluvený náš Helpexchange. No a co to vůbec znamená? Prostě tu bydlíme a jíme v jednom baráčku za cca 4 hod práce denně. Naši hostitelé jsou poněkud postarší – 65 paní a 70 pán. Ke svému důchodu si přivydělávájí psaním, tisknutím  a rozvážením Coffe News do různých kaváren a obchodů po Aucklandu. Takže to nejsou žádný ořezávátka, co se týče moderní doby – s pc a internetem jsou kamarádi, paní má dotykový mobil z budoucnosti...a k tomu mají obrovský barák, plno plánů a skoro 25 let provozují tuto výpomoc. Takže občas to podle toho taky tak vypadá. Hodně věcí rozdělaných, všude hodně bordelu a
věcí, ale něco občas i doděláno. Ještě ke všemu měli oba problémy se zdravím, takže hodně věcí „staklo“. Ale snad to tu ňák přežijem, pani vaří a peče exkluzivně, sice bezlepkově, ale není to vůbec poznat, ptže Zélanďáci jsou s nesnášenlivostí lepku hodně postižení a jsou k tomu dobře přizpůsobení co se týče jídla.Takže to vypadá, že asi za těchto 14 dní Martin opět najede na svoji bývalou váhu. Naše práce zatím byla: příprava místnosti pro dlaždičkování, dlaždičkování, obkládání stěny chaty, sekání, pletí záhonů, sprejování plevele Randapem a uklízení. No a taky si budeme muset vzít volno na prohlídku Aucklandu – ještě jsme tam nebyli..

A něco podobného nás čeká v Austrálii, kam se chystáme 19.6. – máme domluvenou ovčí farmu, tak uvidíme. Na to se trochu těšíme, páč to bude zase něco jiného a snad bude trochu větší sranda. Pak tam chceme také trochu pocestovat – uvidíme, jak s penězma, doufáme, že nebude potřeba další helpexchnage a také nás čeká návštěva Zuzky známé v Blue Mountains u Sydney. Začátkem srpna pádíme na Cook Islands a v půli jsme doma!!! Takže připravujte zásoby piva (dáme si tak 3 dohromady a bude) chleby, buchty, ať se máme na co těšit